Slovo masopust má původ od spojení „ opustit maso“. Vznikl ze slov carne „ maso “ a lavere „ odložit “, tedy to znamená „ maso odlož “. V češtině to známe jako masopust nebo také jako karneval. Je to třídenní svátek hodování, kdy se lidé měli dosyta najíst, nebo také slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Po tomto období následoval čtyřicetidenní půst. Dnes už se spíše masopust slaví jen o víkendech, ale dříve se slavil od čtvrtka do úterý.
Tyto dny se konaly taneční zábavy, zabíječky nebo svatby. Začínalo se tučným čtvrtkem, kdy tento den se konala hostina nebo zabíječka. O tom to dnu se povídalo, že mají lidé co nejvíce jíst a pít, aby byli celý rok silný. Bohatý lidé měli v tento den vepřovou pečeni s knedlíkem a zapíjeli to pivem. Od masopustní neděle až do úterý se konali různé tradiční úkony, průvody masek, divadelní výstupy a to vše končilo taneční zábavou. Kdo se masopustu nezúčastnil, tak mu byla poslána bohatá výslužka, dříve na Moravě se jí říkalo „ šperky “ a v Čechách „ zabíječka „. Ve výslužce byla huspenina, klobásy, jitrnice, jelítka, ovar a škvarky. Konec masopustu byl před Popelčinou středou a to tak, že ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny lidi rozpustil. Na Popelčinu středu se naposled mohly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem a ještě dopoledne byla povolená kořalka, k obědu byla čočka s vejcem, sýr, chléb nebo vařené brambory.
Dnes se masopust slaví, tak že v některých regionech se koná průvod masek, který je doprovázen muzikou. Často se do košíku sbírá kořalka, vejce, slanina, uzeniny, koblihy nebo Boží milosti. Tohle vše se pak hoduje na večerní zábavě. Ještě v některých regionech se během obchůzky dodržuje tanec mladíků zvaných „ Turci “. Dále se další tance konají na večerní zábavě. Často se jen koná obchůzka, kde jde jen o prezentaci masek a doprovázená je lidovou zábavou.
