Blíží se nám 17. listopad a s ním oslavy pádu komunistického režimu. Pravděpodobně se bude zase hojně demonstrovat, jak se stalo poslední dobou zvykem. Proti tomu, nebo onomu, ale nejvíce proti současné vládě a jejímu premiérovi. Organizátoři, a hlavně někteří naivnější účastníci budou opět halasně požadovat demokracii což v překladu znamená vláda lidu a vůbec jim nebude vadit logický rozpor s tím, že většina lidu současnou vládu podporuje. Logika celkově není silnou stránkou těchto rádoby revolucionářů.
Ale v tomto článku se chci hlavně zabývat jiným jevem, který ovšem zhusta podporují a páchají vlastně stejní lidé, kteří jezdí demonstrovat. Chci se zabývat znevýhodněnými lidmi a tím, jak to vlastně je s tou jejich diskriminací, případně podporou, chci mluvit především o těch zdravotně znevýhodněných. Zarazil mně totiž jeden nejmenovaný článek na FB, kde si jedno postižené děvče stěžovalo, jaká je tady hrozná diskriminace, protože ji nikdo nechce zaměstnat, přestože má vysokou školu. Abych vám to přiblížil tato dívčina na tom opravdu není zdravotně dobře, má z velké části omezenou motoriku, nemůže vykonávat žádnou fyzickou práci, nemůže normálně psát, má totiž částečně ochrnuté ruce, nemůže mluvit. Z tohoto hlediska to má opravdu těžké.
Ale, má samozřejmě plný invalidní důchod, pochází z materiálně velmi dobře situované rodiny, takže hmotnou nouzí rozhodně netrpí. V tomto směru má zase proti spoustě jiných postižených štěstí. Co mně zaráží je tohle, jak to že nemůže pochopit, že nemůže najít práci? Proto přece dostává invalidní důchod, proč si myslí, že to má něco společného s diskriminací, vždyť už z povahy jejích omezení vlastně nemůže skoro nic dělat. Jen pánbu ví, jaké všemožné úlevy dostala, aby vůbec mohla vystudovat, předpokládám, že oproti jiným zdravým studentům nemusela ve škole dělat skoro nic, a přesto dostala stejný diplom jako ti, kteří ty úkoly museli plnit, to jí jako diskriminace nepřipadá?
Problém je v tom, že veřejné organizace, které mají v popisu práce bojovat s diskriminací například zdravotně znevýhodněných tu diskriminaci vyhledávají i tam kde není, jen aby nevyschly prameny financí ze státního rozpočtu. A právě proto, že tady dostatečné množství diskriminace pro všechny, které boj s ní živí není, musejí si ji i vymýšlet. A, což mi přijde až nechutné, ty, kterých se to týká, jako třeba tahle postižená dívka, přesvědčit, nejenže její postižení není žádná hanba ani její vina, ale navíc, že je to vina těch zdravých, kteří jsou vlastně nenormální a jsou tedy povinni chovat se jakoby, byla ona úplně zdravá a dát jí práci, kterou by za ni stejně musel dělat někdo jiný. A tak se osvěta a pomoc zvrhne v citové vydírání, v lhaní a překrucování pravdy.